|
|
Ověření predikce metabolismu na základě vykonávané činnosti
Kopecký, David ; Pokorný, Jan (oponent) ; Kopečková, Barbora (vedoucí práce)
Metabolická aktivita či obecně energetický výdej je v dnešní době velmi často skloňovaným pojmem v souvislosti se zdravým životním stylem, avšak rychlost metabolismu lze také použít jako poměrně přesný indikátor fyzické či teplené zátěže. Hodnota metabolické aktivity je také velmi často vstupem do různých fyziologických modelů, které odhadují teplený stres organismu např. při práci v ochranném obleku. Tato práce pojednává o tabelovaných hodnotách pro metabolickou aktivitu a zaměřuje se na přesnost odhadu metabolické aktivity pomocí jednoduchých měřících zařízení. Pro měření hodnot metabolické zátěže pro jednotlivé aktivity publikované v této práci byly použity na základě rešerše chytré hodinky Apple Watch series 4 dále sporttestr Garmin Fenix 6 Pro Glass a sportovní náramek Fitbit Inspire. Z výsledků měření plyne, že současné sporttesty nejsou stále vhodné pro použití ve zdravotnictví či vrcholovém sportu.
|
|
|
Sporttester s rozhraním Bluetooth LE
Blažek, Vojtěch ; Komosný, Dan (oponent) ; Krajsa, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem sporttesteru, což je zařízení schopné počítat kadenci uběhnutých kroků a kontrolovat síly nárazů nohy na zem při běhání. Působení dlouhodobých silných nárazů při běhání může způsobit i vážné únavové zlomeniny kyčle, lýtkové kosti či v oblasti chodidla. Sporttester má za cíl kontrolovat a signalizovat běžci silné nárazy, čímž napomáhá předcházet vzniku únavových zlomenin. Zmíněné funkce jsou vyhodnocovány na základě změny akcelerace měřené akcelerometrem. Vypočítané hodnoty kadence kroků, rychlosti běhu a síly nárazu jsou posílány skrze Bluetooth Low Energy do kompatibilní mobilní aplikace.
|
|
|
Srovnání přesnosti měření tepové frekvence v zátěži na hodinkách bez hrudního pásu a pomocí EKG
Dillingerová, Eliška ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na "Srovnání přesnosti měření tepové frekvence v zátěži na hodinkách bez hrudního pásu a pomocí EKG". Cílem této práce je porovnat přesnost měření srdeční frekvence sporttesteru Garmin typu Fenix 5 oproti EKG. Teoretická část pojednává o srdeční frekvenci, jejím měření, EKG, sporttesteru a studiích zabývajících se podobným tématem. Praktická část se věnuje metodice, souboru probandů, měřicí technice a zátěžovému protokolu. Měření srdeční frekvence probíhá za připojení obou přístrojů na dvou modalitách zátěže, a to na běhacím páse a bicyklovém ergometru.
|
|
|
Validita odhadu metabolické aktivity pomocí komerčně dostupných chytrých hodinek
Kopecký, David ; Pokorný, Jan (oponent) ; Řehák Kopečková, Barbora (vedoucí práce)
Metabolická aktivita je energetickou veličinou, jejíž hodnota je stěžejním vstupem nejen do termofyziologických modelů, ale také vstupuje do výpočtu indexů tepelného stresu či komplexních modelů predikujících tepelný pocit člověka. S dynamickým rozvojem techniky se objevují sporttestery, které jsou schopny mimo jiné odhadovat energetický výdej. Jedná se o neinvazivní možnost odhadu energetického výdeje potažmo metabolické aktivity, která využívá k její predikci přidružených tělesných funkcí. Tato práce se zabývá validitou přesnosti odhadu metabolické aktivity pomocí sporttesteru Garmin Fenix 6X Pro vůči nepřímé kalorimetrii. Byla zkoušena přesnost odhadu metabolické aktivity u činností ležení, administrativní práce a jízda na kole s regulovaným mechanickým odporem 100 a 150 W. Testování se účastnilo 15 probandů mužského pohlaví ve věku 28 ± 5 let, s hmotností 83,2 ± 13,5 kg a výškou 180 ± 7 cm. Z hlediska výsledků je možné pozorovat nižší přesnost predikce metabolické aktivity pro činnosti o nízké intenzitě, výsledná MAPE se pohybovala okolo 19–43 %. Oproti tomu u činností o střední aktivitě byla prokázána dostatečná přesnost predikce metabolické aktivity pomocí použitého sporttesteru, a to s výslednou MAPE v rozmezí 6–8 %.
|
|
|
Testování Maximální SF v plaveckém trenažéru
Hubička, Tomáš ; Jurák, Daniel (vedoucí práce) ; Chrzanowská, Babeta (oponent)
Název práce: Testování maximální SF v plaveckém trenažéru. Cíle práce: Navrhnout způsob testování maximální SF v bazénu s protiproudem. Upravit a použít metodiku testování SF max na suchu a použít jí v bazénu s protiproudem, fungujícího jako plavecký trenažér. Alternativní metoda zjišťování maximální srdeční frekvence u plavců. Metody: Dle základu pilotní studie byla sestavena metodika testování SF max. Vzorek probandů k výzkumu byl vybrán ze studentů a učitelů na FTVS, kteří jsou bývalí, nebo stále aktivní plavci. Pro zaznamenávání SF byl použit sporttestr a vyhodnocení dat bylo provedeno programem Polar Precision Performance. Pro určení submaximální rychlosti plavání byl probandy podstoupen test CSS. Tato rychlost byla dále použita k rozplavání před stupňovaným zátěžovým testem do individuálního maxima SF probandů. Výsledky: Testem CSS je získána individuální rychlost plavání na úrovni ANP každého z probandů v m/s. Ta byla dále využita jako rychlost pro rozplavání ve stupňovaném testu do maxima SF. Z analýzy výsledků můžeme vidět, že jsme se dostali se čtyřmi probandy ze šesti na hodnotu max SF v porovnání s teoretickým výpočtem max SF. Klíčová slova: Maximální srdeční frekvence (SF max), bazén s protiproudem (flum), rychlost plavání, sporttestr, Critical Swim Speed (CSS), laktát
|
|
|
Kondiční příprava florbalového brankáře
Koráb, Jakub ; Křiček, Jan (vedoucí práce) ; Tůma, Martin (oponent)
Název: Kondiční trénink florbalového brankáře Cíle: Na základě zjištěných potřeb kondiční přípravy florbalového brankáře sestavení manuálu pro stimul jeho specifických požadavků. Metody: Základními pilíři práce jsou rešeršní práce zahraniční a české literatury věnující se dané problematice, měření funkční zdatnosti pomocí sporttesteru a laboratorní měření maximální srdeční frekvence. Dle funkčních požadavků na brankářskou činnost byly vymezeny dvě hlavní oblasti stimulace a to rychlostní a rychlostní vytrvalosti. Práce byla konzultována s předními kondičními trenéry, jmenovitě Josefem Brukem (brankáři lední hokej), PhDr. Alešem Kaplanem (basketbal, fotbal, atletika) a PaeDr. Miroslavem Špalkem (brankáři fotbal, tenis). Výsledky: Naměřené hodnoty srdeční frekvence dosahují během výkonu u brankářů hodnot nad 70 % jejich maximální srdeční frekvence. Na základě naměřených dat, tak lze vyjádřit vysoké požadavky na kondiční složku výkonu florbalového brankáře a potřebu jejího rozvoje pro zkvalitnění činnosti. Neboť se zvyšující se srdeční frekvencí jsou spojeny negativní vlivy na výkon, jako únava a problém s koncentrací. Vhodným kondičním tréninkem je možné ovlivňovat všestrannou zdatnost, adaptovat organismus na zatížení a zlepšovat konkrétní sportovní dovedností. Výstupem práce jsou ucelené informace...
|
|
|
Sporttester With Bluetooth Le
Blažek, Vojtěch
This project deals with the design of a sporttester, which is able to measure the cadence of steps and the impact force during running. The measured values are then sent via Bluetooth Low Energy to the mobile application.
|
|
|
Ověření predikce metabolismu na základě vykonávané činnosti
Kopecký, David ; Pokorný, Jan (oponent) ; Kopečková, Barbora (vedoucí práce)
Metabolická aktivita či obecně energetický výdej je v dnešní době velmi často skloňovaným pojmem v souvislosti se zdravým životním stylem, avšak rychlost metabolismu lze také použít jako poměrně přesný indikátor fyzické či teplené zátěže. Hodnota metabolické aktivity je také velmi často vstupem do různých fyziologických modelů, které odhadují teplený stres organismu např. při práci v ochranném obleku. Tato práce pojednává o tabelovaných hodnotách pro metabolickou aktivitu a zaměřuje se na přesnost odhadu metabolické aktivity pomocí jednoduchých měřících zařízení. Pro měření hodnot metabolické zátěže pro jednotlivé aktivity publikované v této práci byly použity na základě rešerše chytré hodinky Apple Watch series 4 dále sporttestr Garmin Fenix 6 Pro Glass a sportovní náramek Fitbit Inspire. Z výsledků měření plyne, že současné sporttesty nejsou stále vhodné pro použití ve zdravotnictví či vrcholovém sportu.
|
|
|
Analýza současného stavu evidence tréninku v triatlonu
Smažinka, Dalibor ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Bílý, Milan (oponent)
Název: Analýza současného stavu evidence tréninku v triatlonu Cíle práce: Cílem práce je zjistit míru a formy evidence tréninkových dat v současné době u triatlonistů v ČR. Metodika práce: V práci byla použita metoda rešerše domácích i zahraničních zdrojů pro utvoření longitudinálního přehledu o formách sběru, evidence a analýzy tréninku od historie až do současné doby. Následně byl proveden výzkum formou dotazníkového šetření na vzorku triatletů s cílem zjistit reálně využívané funkce těchto nástrojů (použitá aplikace Survio, metoda CAWI). Anketu dokončilo 184 respondentů (návratnost 64,8%); 77,2% mužů a 22,8% žen ve věku 37,2 ± 11,97 let. Výzkumný soubor byl vybrán účelovým výběrem mezi hobby a elite triatlonisty v ČR (72% hobby a 28% elite). Výsledky práce: Míra používání elektronické formy monitoringu a záznamu dat z tréninku i ze závodů je vyšší u elite skupiny triatlonistů (elite 93,8%, hobby 81%). Tato skupina zároveň monitoruje údaje při tréninku častěji než v závodě a využívá častěji tréninkový plán než hobby triatlonisté. Pokročilé funkce nabízené aplikacemi využívají obě výkonnostní skupiny téměř shodně. Využívání dodatečných externích čidel pro měření výkonu je rozšířenější u skupiny elite triatlonistů. Využívání funkcí spojených se sociálními sítěmi je častější u skupiny hobby...
|
|
|
Zjišťování maximální tepové frekvence u vybrané populační skupiny zátěžovým testem
Vašková, Petra
Cílem práce bylo změřit pomocí sporttesterů maximální tepovou frekvenci (HRmax) u vybrané skupiny dobrovolníků. Výzkumnou skupinu tvořilo 20 dospělých osob (10 žen a 10 mužů), jejichž průměrný věk byl 25,4 SD 2,44 let, průměrná výška 171,75 SD 7,99 cm, průměrná hmotnost 69,2 SD 11,08 kg a průměrný BMI 23,33 SD 2,59 (kg/m2). Všechny testované osoby byly na běžeckém páse značky inSPORTline Gallop (ČR) podrobeny zátěžovým testům, které vyšetřovaly HRmax (zátěžový test o trase délky 1 km se sklonem pásu 4 °, zátěžový test o trase délky 1 km se sklonem pásu 6 °, zátěžový test o trase délky 1,5 km a stupňovaný zátěžový test). V průběhu zátěžového vyšetřování byla testované osobě snímána tepová frekvence pomocí elastického hrudního pásu a sporttestru značky SIGMA SPORT RC 14.11. Probandi běželi do vita maxima - stavu subjektivního vyčerpání. Bylo zjištěno, že na hodnoty HRmax neměl statisticky významný vliv výběr zátěžového protokolu. Při zjišťování vzájemného vztahu 10 vybraných predikčních rovnic pro výpočet HRmax bylo zjištěno, že jsou 100% nahraditelné. Bylo zjištěno, že hodnoty HRmax získané provedením zátěžových testů na běžeckých trenažérech a hodnoty HRmax vypočítané z predikčních rovnic pro výpočet HRmax se statisticky významně liší. Práce potvrdila vliv věku, jako faktoru nejvíce ovlivňujícího HRmax. Vliv indexu zdatnosti a pohlaví na hodnoty HRmax se v naší práci nepotvrdil.
|
host ::
RSS.